Výlet od neznáma, aneb pár dní hezkého počasí v divokých horách Cilo Dag, asi nejhezčím pohoří Turecka.

„S lyžemi tam ještě nikdo nebyl, nemůžete jít sami, raději Vám půjdeme ukázat cestu“ – trvali na svém místní, a tak jsme první část výšlapu do doliny měli s doprovodem. A se skvělou piknik snídaní u potoka, kterou nám naši dva průvodci připravili. Dál do nitra těhle zapadlých hor už nám společnost dělaly jenom krysy s vercajkem na 4-5 dny zakousnuté do zad. Údolí Cennet Cehennem (kurdsky „Nebe a peklo“) dělá drahoty a schovává se v mracích. Stan stavíme na louce zvané Mergan yaylasi (ca 2500m). V létě se tady mísí pastevci a ozbrojenci PKK, v zimě ale ani živáčka.

Ráno se na nás Cilo směje v plné kráse. Jó, to nebe to sedí. Peklo snad ve žlabu zařízlém do západní steny nad naším kempem ověřovat nebudeme. “Ten žlab určitě vede až na hřeben a nekončí v útrobách stěny, že jo?” Nekončil, ale čím výš, tím víc v něm bylo sněhu. Brodit po stehna v prašanu je super trénink, ale v úzkém žlabu se sklonem pres 45st to člověku na klidu úplně nepřidá. Ze shora začínají jezdit autobusy, tak to ve výšce 3300m otáčíme (ca 200m pod hřebenem).

Pokus o odříznutí žlabu byl úspěšný. Martinovi odjíždí pod nohama ca 20cm vysoká deska čekající na „výherce“ schovaná v levé části žlabu. To už by se těžko odpružovalo. Už v bezpečí svahů nad stanem, uprostřed jarní kaše, pozorujeme efektní prachovou show nemalé laviny, co za námi vypadla ze stěny. Představení pak pokračuje v cele dolině až do západu slunce. Dobře, bude to chtít dávat ještě většího bacha.

Další den se tedy půjdeme podívat do vedlejšího mírnějšího východního údolí. Už po prvních 600 výškových metrech je ale jasné, že i tady je více prašanu nežli zdrávo. Plán na jeden ze dvou pěkných žlabů, které se tu nabízejí, tedy měníme na vrcholek (3770m) na hřebeni v hřebeni mezi Üşüyen Dag a Erinc Zirve . “To určitě nebude tak strmý, podívej!” Bylo, navíc velké boření v hlubokém sněhu, tak jsme si raději výstup zpestřili přes okolní skalky. Výhledy z hřebene fantastické, stěna nejvyššího kopce Cilo Dag Resko (4186m) na nás vykoukla v celé své kráse. To by bylo něco pro milovníky bigwallů!

Do sjezdu jsme se vrhli s nepříjemným šimráním v zádech. Svah ale držel. Nahoře docela strmé (pár metrů přes 50st), pak kolem 45st mezi skalkami na pozvolné pláně plné vypadaných lavin z Üşüyen Dag. Ze mezi sedla mezi dolinami jsme si pak ještě užili částečně prašanový sjezd zpátky ke stanu.

Posledního půl dne před příchodem špatného počasí jsme nemohli nezkusit strmý 300 metrový žlab přímo nad stanem. “Tam určitě nebude tolik sněhu!” Bylo, ale relativně držel. Naštěstí i při sjezdu. Na takhle strmou věc (horní rampa 55st, ve zúžení žlabu 58st) by ke spokojenosti stačilo i trochu míň prašanu.

Nebe je šedé, tlak klesá, za pár hodin se strhne první letošní bouřka. Balíme stan a mizíme do Hakkari na lahmacun a pivo. Do Cilo Dag se každopádně musíme brzy vrátit. Snad i podmínky a počasí (a samozřejmě politická situace) dovolí sjet některou z parádních linií, které jsme si vyhlédli.

Možná těmi divokými horami, možná těmi neuvěřitelně pohostinnými lidmi pod horami, tenhle kraj nám nějak přirostl k srdci.

#SkiToCloud

Další zajímavosti z naší cesty najdete na https://instagram.com/microsoftcz

Vzhůru do neznáma!

Snídaně je základ

Idyla řádné dovolené (náš tábor na Mergan yaylasi 2450m)
#Hanibal, #GoalZero, #Jurek

Na pásech k prvnímu žlabu..

„Kde je ten žlab?“ „Támhle! Doufám, že povede až nahoru“

„Vypadá fantasticky, čoveče!“ „Ale co ty odtrhy?“ „To už je vypadaný, kein Stress“

#Pieps Jetforce, #G3

Kuloár šibalsky schovaný do stěny

Výhled ze stanu. Dobře, na moře to není, ale ujde to, ne?

Zpátky do práce..

…než to zase začne všude lítat

Výstup na hřeben
#Singing Rock

„Čéčé, to sou hotový Šamonice! Akorát široko daleko ani noha“

Výstup na hřeben
#Singing Rock

„Počkééj, nikam nelez, katalogovka bude“

„Náš“ vrchol (3770m) uprostřed hřebene mezi Üşüyen Dag a Erinc Zirve

V pozadí za šampónem nejvyšší kopec Cilo Dag – Resko (4186m)
#Direct Alpine, #Singing Rock, #G3

Vrcholovek není nikdy dost

V pozadí nejvyšší kopec Cilo Dag – Resko (4186m) – to by bylo něco pro milovníky bigwallů!
#Direct Alpine, #Singing Rock, #G3

Sláva, nevysypalo se to!
#Pieps Jetfore, #G3, #Direct Alpine

Večeře při svíčkách
Powered by JetBoil Sumo
#Hanibal, #GoalZero, #Jurek

„Žádnej sníh a skály, prej selfíčka od jídla jsou jediný, co teď lidi zajímá!“

„Kde sééš? Vidím jenom kámen“ „Kámen nehýbe rukama voe!“

Čéče, to je děsná střecha ten vršek! A toho sněhu!“
#Pieps Jetforce, #G3, #Direct Alpine

„Sorry, moc tam po mně v tom zúžení sněhu nezbylo“

Za chvilku je tu fekál, jdeme na ayran!