Blog 22 – Hurá do zeleného Kyrgyzstánu

V Kyrgyzstánu jsou hory a zeleno snad úplně všude. Fakt příjemná změna po všech těch pouštích a pustinách. Skoro kdekoli, kde odbočíte z hlavních cest do bočních údolí, najdete jurty. V nich řada místních pořád tráví tu teplejší půlku roku. Na pastvinách kolem pomalu ukusují trávu jejich krávy a ovce. Idylické ticho občas prořízne motor Lady Niva nebo dusot kopyt. Koně jsou všudypřítomní a tahle podívaná se jen tak neomrzí.

V hlávách nám dokola hraje jeden song. Milovníci klidnější hudby asi spíš ocení jeho orignální verzi.

Na skok na jih

Kvůli menším zdravotním komplikacím jsme na pár dní zakotvili v Oshi, druhém největším městě Kyrgyzstánu a centru jižní části země. Aspoň jsme tak mohli zazálohovat vše potřebné na OneDrive a díky našemu Toughbooku trochu zvýšit sledovanost online přenosů z hokejového mistrovství.

Když už z platíčka antibiotik nebylo co uzobávat, vyrazili jsme do Allajských hor (předhůří Pamíru). Tma padala na zdejší zaříznutá údolí, když jsme byli donuceni pustit se do několikahodinového zátěžového testu našeho předního navijáku. Naštěstí nezklamal. Zaháknutý za obrovský kámen pomalu se pohybující všudypřítomným bahnem dostal Ponorku z téhlé zrádné hmoty.

Martin tak mohl provětrat paraglide. Místní oslové prý unesou všechno, takže je nemyslitelné, aby vzácný návštěvník vláčel parným ránem tenhle obrovský batoh s paraglidem do kopce sám. S úžasem jsme pak při výstupu sledovali pitný režim dvou bačů, našich samozvaných průvodců – půl litru vodky na dva lidi a 700 výškových metrů. „Já němogu, já pilot“ úspěšně odmítal Martin jejich četná pozvání, zatímco já se raději schovával za stativ a kameru.

A pak na sever

Po cestě do hlavního města Bishkeku jsem pak zátěžovému testu podrobil i sněhovou pokrývku severozápadní stěny pravděpodobně bezejmenného kopce (3900m) nad sedlem Ala Bel (3100). Firn, do kterého se člověk propadá nejméně po kolena při sjezdu i chůzi na lyžích jsme tedy doma v Evropě ještě neviděli. Se sněhem to tady v Kyrgyzstánu asi bude všelijaké.

Předpověď pak slibovala na pár dní slunce – tedy alespoň dopoledne. „Ty odpolední bouřky určitě nebudou tak hrozný“ neztráceli jsme optimismus před výpadem do údolí Ala Archa – jedné z nejhezčích dolin západního Tian Šanu.

#SkiToCloud

Další zajímavosti z naší cesty najdete na https://instagram.com/microsoftcz

001_IMG_8747

Jurty a nomádský život

001a_IMG_8761

Všude zeleno

 

001b_IMG_8813

Nejlépe z ptačí perspektivy

 

1_IMG_8697

Čepice jsou základ státu

 

2_IMG_8713

Architektonické skvosty Oshe

 

2a_WP_20150510_22_08_52_Pro

Domácí kino Powered by Panasonic Tough Book CF-C2 and GoalZero #SkiToCloud

 

3_IMG_8723

Večerní výhled na Osh

 

4_IMG_8753

Uniformičku na sebe a bahnem tradá do školy

 

5_IMG_8755

Uniformičku na sebe a bahnem tradá do školy

 

6_IMG_8760

Sezení a čučení je třeba trénovat od útlého věku

7_IMG_8763

Zelená multigenerační idylka, Allajské hory

8_IMG_8779

“Davaj drug“ aneb náš osel unese všechno

9_IMG_8793

Milka krajinka – Kyrgyzské podání

10_IMG_8810

Para-waiting (tedy čekání na vhodný okamžik pro start)
#SingingRock, #Directalpine, #Julbo

11_IMG_8814

Letecký den

12_IMG_8834

Zelený svět

13_IMG_8839

Zelený svět

13a_WP_20150513_20_30_51_Pro

“Tak já tam zkusím zacouvat a třeba to rozjedem”
Photo taken by Lumia 830

13b_WP_20150513_21_02_23_Pro

Manévr se nezdařil. Začíná večerní šichta
Photo taken by Lumia 830

14_IMG_8850

Po cestě do Bishkeku člověk potká koně i staré Mercedesy – pro Kyrgyzstán typické dopravní prostředky

15_IMG_8861

“Každé ráno z velké dálky vlaštovky k nám přilétaly…” (Traband)

16_IMG_8863

Kličkovaná v hlubokém měkkém firnu aneb hledání cesty v severovýchodnní stěně pravděpodobně bezejmenného 3900m vysokého kopce nad sedlem Ala Bel (3100m)