Aneb 47km na trati Epo Trail Maniacs
“Kilometrovej kufr, noo to nám to dobře začíná”… praví Tomáš Hudec na třetím kilometru při pohledu na hodiny. “Sory kuci, já tu odbočku přehlíd” pravím zase já a zpytuju svědomí, že jsem se hned na prvním seběhu tlačil dopředu a 15 lidi proto zakufrovalo.
Nahoru na rozhlednu stoupáme v davu, dál pak četnost běžců řídne. Valíme dál s Tomášem a Martinem Töpferem a ještě pěknou chvíli netušíme, kolik lidi z naší trasy je ještě před námi. Ubíhá to krásně, lesy, louky, občas i slunce se ukáže. Idylický výlet. Aaa asi už jsme první, aspoň to unizino říkají zmožení dlouhotrat´ážníci (61km), které předbíháme.
Kopce běhá Tomáš s velkou rezervou, pěkně po špičkách jak hopík. Styl nechávám na jindy a snažím se ho uviset, zatímco Martin trochu odpadává. V dalším kopci směr Nahoruby (kdo ten název vymyslel?!) ztrácím i já. Přeci jenom 24tej kilometr je moc brzo to hrotit. O to víc jsem překvapnej, když zas to oranžový triko zahlídnu ve strži nad řekou Mastník. Místní strmé necesty mi sedí, takže náskok je za chvíli pryč. Čeká nás brod na druhou stranu řeky. Vody je něco nad kotníky, takže příjemné osvěžení.
Dál valíme ve dvou, tempo trochu volníme, přeci jenom kilometry začínají být cítit. Druhou rychlostní prémii si Tom zkušeně pohlídá a pak už zbýva “jenom nějakejch 15,16 kiláků”…
Při dalším seběhu ladím techniku zachyceni pádu při zakopnutí. Zachytil jsem, ale odnesla to bota, ze který na mě najednou čouhá palec. Větraní nevadí, hlavně, aby se definitivně nerozpadla…
Na 34km nasazuju do táhlého stoupáku, Tom ztrácí. Moc to neřeším a prostě valím nahoru pod heslem ‘až se zima zeptá, co si doteď dělal’. Následuje parádní vlnovka podél Albertových skal. Dva tři kiláky traverzu nad strží po kamenito-listnaté cestě. Tady už se to poněkud vleče. Terén z části nedovoluje běžet a zvlášť prošitě vypadají někteří borci z čela dlouhé tratě, kterým aspoň reportuju o dění za nimi.
Po seběhu na poslední občerstvovačku čekám ještě větší kopec, žádný ale nepřichází, do mapy před startem jsem se díval hodně zběžně. Takže hurá dolů kolem řeky a za chvíli se vyloupnu u mostu v Cholíně. Otáčím se, oranžové triko nikde. Nohy už jsou dost tuhé, ale těch posledních pár set metru bude hodně vysmátejch.
4:33:43, 1.flek a pro mě první bedna v běžeckým závodě vůbec, haha!
Vzhledem k terénu a prevýšení (1850m) spokojenost s časem maximální.
Díky organizátorům za krásnej závod s příjemným zázemím na Chatě v Cholíně a slušně vybavenýma občerstvovačkama na trati. Běžci se slabším orientačním smyslem by možná ocenili výraznější značení některých odboček 
Hlavně díky moc Honzovi Havlíčkovi z SK Babice, za kterým jsem začátkem srpna přišel, že bych chtěl začít pravidelně běhat. Trénink zafungoval a do dalšího je o motivaci postaráno!
#NaSlapyAdal #LetniPriprava
Climbing Technology – Hanibal.cz – Climbing Technology CZ – Directalpine
