Newroz – to je oslava jarní rovnodennosti, příchodu sezony světla a taky nejdůležitější kurdský svátek, který se stal symbolem boje Kurdů za svoje práva a tradičně se těší velké pozornosti turecké policie.
Pestré šaty kurdských žen, muži v tradičních béžových oblecích nebo každý jen tak s šátkem nebo čelenkou v kurdských červeno-žluto-zelených barvách. V parku Kale pod Vanským hradem je čilý ruch. Na prodej jsou nejrůznější pochutiny. Tmavé oči ve snědých tvářích jen září. Tenhle den je prostě speciální.
Z pódia je slyšet hudba, před ním se nad vlnicím se davem míhají vlajky, míříme k němu, ale jde to pomalu. Co chvíli nás někdo zastaví, potřese rukou, prohodí pár slov, vyfotí se s námi. Moc cizinců evidentně na letošní Newroz ve Vanu nezavítalo. K pódiu se ale ani nedostaneme. Pozvání do zákulisí jednoho ze stánků na vynikající kurdskou specialitu Dolma (vinné listy plněné rýží, masem, a bylinkami) nejde odmítnout. Ze zajímavé debaty s místním učitelem nás vytrhne až křik a ve chvíli množství lidí s rukama na očích, ústy schovanými pod bundu utíká směrem doprostřed areálu. Někteří nesou svoje děti úplně schované pod kabát.
Slzný plyn.
Několik lidi stoicky konstatuje, že to se děje každý rok a že na to jsou zvyklí. Hlasatel do amplionu vyzývá policii, aby neútočila, že se Kurdové chtějí jen bavit. Po chvíli začíná znovu hrát hudba.. křečovitá snaha udržet tenhle slavnostní den. Mezitím policie zahradila záterasami jeden ze dvou vchodů do areálu. Po chvilce přichází další zlověstný bílý oblak. Ten definitivně ukončuje zábavu. Hlasatel už jen zoufale volá sanitku a dlouho vyvolává jména dětí, které se v tom zmatku ztratili svým rodičům. U jediného otevřeném východu nastává velká tlačenice. Ještě dlouhou chvíli se bavíme se skupinkou studentů, kteří prodejem tradičních sladkostí vybírají peníze na uprchlíky z kurdského města Kobani, které se stalo centrem bojů s ozbrojenci ISIS.
Opouštíme areál a jdeme se podívat na město z hradu, který leží hned vedle. Na jeho hradbách je rušno. Policisté v civilu i v uniformách, vojáci s kalašnikovy, o sloup s obrovskou tureckou vlajkou opřené helmy s plexisklem. Strážci pořádku nevidí zrovna rádi čelenky v červeno-žluto-zelených barvách, které z vlastní hlavy sundali studenti dole na festivalu a dali nám je. „Jsou to teroristi, zabíjejí naše bratry…“
Už skoro za tmy scházíme zamyšlení zpátky k autu. Určitě nám nepřísluší hodnotit takhle složité problémy jako je turecko-kurdská otázka, když o nich člověk ví tak málo. Silný pocit ale zůstává.
Ani by nás nenapadlo, že hned další den budeme mít možnost poznat turecké ozbrojené složky z druhé strany – jako hosté velitele základny v horách kousek od Hakkari na turecko-íránsko-iráckém pomezí.
#SkiToCloud
Další zajímavosti z cesty najdete na https://instagram.com/microsoftcz
Tradiční kurdský oblek
„Vítejte na Newrozu! Můžu se prosím s Vámi vyfotit?“
Večírek je u konce
Večírek je u konce
Vanský hrad
Policie na hradě