Beton Ski Team – Blog 17 – Írán

Perský záliv

„Místo učení na maturitu jsem studoval jeho satelitní snímky, pojeď tam, jsem hrozně zvědavej, jak to tam bude vypadat!“. Ráno pak s gumovýma nohama vylézáme v Bandar Abbasu z nočního autobusu a jdeme to zjišťovat. Kam jinam než na jeden z ostrovů – a to Quesm. Děsný vedro, zase samá Toyota Hillux, co se asi pašuje tady? Hlavně elektronika a další zboží. Quesm je totiž bezcelní zóna a do pevninského Iránu je to pak v noci rychlým pašeráckým člunem kousek. Od rybářské osady Laft jsme asi čekali víc, tak večer balíme sakypaky, abychom stihli večerní vycházku s manažerem místních železáren Arashem, kterého jsme potkali v autobuse.

A vycházka stala zato. Arash nás vzal do jednoho pobřežního kafe na místního vyhlášeného kytaristu. Uvolněná atmosféra, vodní dýmky, je vidět Iránci se chtějí normálně bavit. I když je to na hraně legality.

Další den prolézáme portugalskou pevnost na ostrově Hormoz, důležitém strategickém bode, který v 16. a 17. století v jejich držení. Už máme namířeno zpátky do přístavu, když nám Mike nabízí svezení najatým taxikem kolem ostrova. Mike tráví už několikátý rok svého důchodu na cestách, pěkně s batohem. Slušný elán. Po prohlídce místních solných útesu, co vypadají jak ledovcové seraky zastavujeme u nevinně vypadající díry do skály. “Jdem zkusit, kam až to půjde prolézt!” má Martin jasno. V solné jeskyni začíná být úzko. Chytrá Lumie slouží jako spolehlivá baterka. Kdo by si na denní výlet na pláž bral čelovku, že? Prostředek jeskyně už je solidní plazivka. Na průstup byla třeba i trocha odhrabávání. Po sto metrech na denním světle má Mike docela radost v očích. Příště určitě zase nabere do auta takovéhle dva pobudy! Pestrou přírodní podívanou na ostrově o obvodu 16km pak zakončuje výhled útesu na rejnoka a želvu.

Pláže, palmy, shopping mally, luxusní auta. Naše ostrovní tour pokračuje na ostrově Kish. Kish je pro Iránce tak trochu ostrovem svobody a taky konzumu. Jednou z vyhledávaných zábav je i potápění za korály. Šnorchlováni v místních dost mělkých vodách kousek od břehu ale žádnou zvláštní podívanou nenabízí.

Esfahan

“Sem jednou pojedu na svatební cestu” říkal jsem si jako malej kluk, když jsem četl článek o Esfahanu. Uteklo spousta let a ocitl jsem se tady s Martinem. No co se dá dělat. I když se romantiku snažíte omezit na minimum, tohle město si Vás fakt získá. Nekonečný bazar, ještě nekonečnější náměstí Naqsh-e Jahan (druhé největší na světě) a nekonečná promenáda kolem řeky. Uprostřed unikátních mostů kdysi bývaly vyhlášené kavárny. Konzervativní radnice je ale nechala zavřít. I tak nábřeží a mosty zůstávají oblíbeným místem pro vycházky místních. Nás to ale zase táhne do přírody – na poušť Dasht-E Kavir, která leží jen pár hodin autobusem.

Poušť

Poušť Dasht-e Kavir to nejsou jen nekonečné vyprahlé planiny, velbloudi, duny písku a občasné opuštěné oázy. Je to další místo, kam Iránci utíkají se bavit. Hlavně Ti z Teheránu. Zdejší tak trochu hippie party jsou totiž vyhlášené, a tak neváhají vážit desetihodinovou cestu, klidně i na víkend. Poušť Dasht-e Kavir je místo, které stojí za vidění, i když na iránské poměry Vás služby přijdou draho.

Civět do prázdného prostoru pouště nebo bouldrovat na kamenech bychom vydrželi déle, ale předpověď na Damavánd slibuje tři dni hezkého počasí a snesitelného větru (poprvé, co jsme tady), takže je čas vyrazit na střechu Iránu!

#SkiToCloud

Další zajímavosti z naší cesty najdete na https://instagram.com/microsoftcz